en-Osobní příběh

aneb Proč se tak dlouho věnuji Mohendžodáru

Často jsem se sama sebe ptala, proč se vlastně tantra-józe Mohendžodáro věnuji tak dlouho. Co mě nutí se neustále vracet, proč jsem se stala lektorkou. 

Ovšem, za tu dobu, od roku 2009, určitě mohu jmenovat různé věci, které byly s Mohendžodárem spjaty a které mi ovlivnily život. Od zdravotních záležitostí (úprava menstruačního cyklu, vysazení hormonální antikoncepce), přes oblast intimní (schopnost prožívat orgasmus, objevovat další rozměry sexuality, zvýšení citlivosti těla), oblast vztahů (umět navázat hlubší a kvalitní vztahy, přátelství, rodina) a další (mateřství, vztah k sobě, objevování vlastních talentů, ženství,...)

Poměrně nedávno jsem však objevila jeden příběh, který je trošku hlubší a byl pro mne doposud skrytý. Vybavila jsem si totiž toto: 

"Jedna malá holčička dostala krásnou duhovou sukýnku, která se jí ták líbila... Točila se v ní a natřásala, nemohla se nabažit toho pocitu. Předváděla se. Radovala. V pokoji s ní seděla její babička, byla velmi potichu, a doufala, že to dovádění brzy ustane. Až nakonec řekla: "To se nedělá, takhle se předvádět! Nesluší se to, sundej tu sukýnku!" Šla a sukýnku holčičce sundala a schovala ji do skříně. Holčička stála a bylo jí do pláče. Zbyly jí jen punčocháčky, které tedy vůbec pěkné nebyly, a bylo jí do pláče. Babička na její slzičky nereagovala, prostě to je NESLUŠNÉ, aby se holčička předváděla, a hotovo. Maminka tehdy také nic neříkala, nevadilo jí dovádění holčičky, ale své mamince nechtěla odporovat."

Pravda? Nebo jenom symbolický příběh? Nevím, ale pocity byly velmi silné. Uvědomila jsem si tím spoustu dalších souvislostí v mé rodině, především ženské rodové linii, pochopila jsem další střípek o sobě, o své povaze, o tom, jak se mi nechce kolikrát ukazovat před ostatními atd. atd. A také mi došlo, že Mohendžodáro, to společné bytí s ostatními ženami, je pro mě ZDROJ. Zdroj ženské energie, hledání ženských vzorů a doplňování toho, co mi třeba i v rodině chybělo.

Ten pocit, když přijde takové uvědomění, je nádherný. Najednou zase můj život a to, čemu se věnuji, dává mnohem větší smysl. Jsem na správném místě <3